líza     bedřich     kočička     káťa     vilma    miloš     slavný Kocour     info     domů


 

 

dotazník Marcela Prousta - verze pro kočky

fotoalbum

deníček

 

 

Moje bývalá paní mě přinesla když se stěhovala do podnájmu. Pár dní jsem se schovávala za skříní, ale pak jsem vzala na milost i pubertálního otrapu Bedřicha Kocoura, ale jen co zjistil, že jsem v jiném stavu, zmizel a už ho nikdo nikdy neviděl. To bylo někdy v únoru 2001 a když to došlo i mým lidem, vypadala jsem jako vzducholoď. A pak že prý jsem pomalá! Panička si přečetla, že mi má pořídit pelíšek, tak vyráběla a přesvědčovala, ale prostě to nebylo ono. Ale snažila se a tak jsem na ni s porodem počkala než přijela domů. Skříňka na ponožky byla jasně to pravé místo pro narození šesti koťat! Lidi z toho byli vykulení a pořád se na nás chodili dívat. Když nám byla skříňka malá, přestěhovali jsme se mezi svetry a pak už děti začaly otevírat oči a batolit se ven. Když se tři kluci a holčička stěhovali pryč, vypadala jsem jako žalostný smetáček. Zůstal mi kluk, celý táta, a holčička, která byla ze všech nejmenší. To je až až.